Muži jsou z Marsu vs. ženy z Venuše?

...a to je bez pardonu prostě pravda.

Mám perfektního přítele. Řekla bych, že ve spoustě ohledech si prostě nemám na co stěžovat. Je milý, je pozorný, je společenský, umí se (poměrně) dobře oblékat, je vtipný, má mě rád...a ano, klidně bych mohla v superlativech pokračovat třeba až do konce, ale! jsme prostě jiní.
A to není jen proto, že by prostě naše povahy byly natolik rozdílné, ale prostě:

MUŽI JSOU Z MARSU A ŽENY Z VENUŠE!

A ať si říká kdo chce, co chce...je to neskutečná pravda o které se přesvědčuji dnes a denně a to nejen s ním.

1. Emotivní žena vs. racionální chlap

Jo, my holky jsme od přírody prostě trochu více emotivně založené. Takže ať už se stane v našem životě cokoliv, řešíme to prostě více srdcem, než hlavou. Chlapi to mají tak nějak všechno více podložený racionálně. Dokážou si to všechno podložit a věci tolik neřeší. 

2. Ženy a jejich šestý smysl vs. chlapi a jejich NON MYSL :D 

Ne, tím nechci říct, že chlapi prostě nemyslí...ale je kolikrát některý věci prostě ani nenapadnou. My ženský kolikrát změnu cítíme, i když je to jen drobný náznak- a určitě to má něco málo spojenýho i s tím, že jsme prostě více emotivnější, vnímavější na změny v okolí. Chlapi to neřeší. Něco přijde  a prostě to je.
3. Ženy a hledání ukrytých významů vs. chlapi a je to tak, jak jsem řekl

Jo, my ženský jsme na tohle odbornice. Hledáme dost často skryté významy i tam, kde kolikrát absolutně nemusíme. Podezíráme, přemýšlíme a nedá nám to spát. Znáte takové to: "Mám pocit, že se něco děje, protože mi už včera večer nenapsal a VŽDYCKY píše?" Jo, to jsme my ženský. Chlapi nám chybí a hned od začátku vztahu (pokud nám na nich teda záleží) si je snažíme trochu uzurpovat, chránit a zároveň....snažíme se od nich dostat to stejný. No...a oni to ze začátku dělají. Ale asi by nám všem mělo být jasné, že chlapi jsou prostě v tomhle trochu jednodušší a nenapadne je, že když na tu zprávu sakra čekáme, tak by ji mohli napsat...vždyť se to přece do rána nepo...ne?
My tam hned vidíme nejhorší, ale oni to prostě neřeší. Za to vám, pánové, patří můj upřímný obdiv!!!!

4. Ženy jako chodící diář vs. chlap, který na všechno zapomněl

Mám pocit, že tohle je takové pravidlo. Snad není holka v mém okolí, která by si nepamatovala všechny svátky, narozeniny své, ale i rodiny přítele, akce, které mají společné, ale i rozdílné, termíny schůzek, výročí, zaplacení složenek, zaplacení kroužků, besídky dětí, návštěvy doktorů. Nestačím se divit, kolik toho do té hlavy vměstnáme.A potom přijde chlap a nechá si to naservírovat jako na zlatém podnosu.
Na druhou stranu, je fakt, že co řeknu zavčas (a on si nezapomene zapsat) si prostě pamatuje. A taky to, že si pamatuje většinu manuálů a postupů, které já prostě do hlavy nikdy nedostanu.
5. Ženy vs. muži a hádky (aneb never ending story)

Chlapi občas nechápou, co řeknou špatně. A když se chlap pohádá s chlapem, dají si po hubě a do 5 min není co řešit. A většinou řeší opravdu nějaký problém. My ženské jsme v tomhle ohledu maličko složitější. Dokáže nás naštvat maličkost ( a z ní dokážeme udělat velblouda- a NE že NE) a jen těžko se potom usmiřujeme, a když už, stojí nás to docela dost nervů :D protože jen nerady uznáváme svou chybu.
Na druhou stranu umíme hádky docela hezky vést, používat kličky a slovní obraty (což se nám dost často hodí i do diskuzí v práci).
6. Ženy jsou na jazyky vs. matematičtí muži
Nevím, proč to tak je, ale my ženy prostě umíme lépe povídat, než počítat...a tak je to pro nás holt jednodušší napsat článek, než spočítat nějaký matematický úkol o dvou neznámých ( to radši přenechám tomu svému).
Ale!!!! říká se i to, že muži mají lepší smysl pro orientaci- což teda v našem případě moc neplatí :) Resp. neříkám, že H.ho nemá, to zase jako MÁ...ale já (snad za ta léta, kdy jsem se ztrácela v několikamilionovém Houstonu bez navigace, s mapou v ruce) ho mám asi o trochu více vyvinutější! Díky Bohu za něj.
7. Ženy vs. muži a domácnost
Tenhle problém...ach bože.
Pošlete chlapa na nákup. Když mu řeknete, že potřebujete rýži, přinese rýži, když mu řeknete o rohlíky, přinese jen je. Pánové se prostě nepodívají, jestli nepotřebujete něco dalšího...A taky se dost často nepodívají na značku, kterou už asi 10 let přece používáte. A tak buď 10krát zavolají JAKOU! A nebo nezavolají vůbec...
Řeknete si, že by mohl vyžehlit? To přece chlapi vůbec nedělají...ale to, že vy stojíte u plotny 2 hodiny a vyvařujete pro celou rodinu na nedělní oběd už nevidí (a to pověšené prádlo, naučené děti, napečené cukroví a milion dalších věcí...) :) A vy tak stejně nedokážete ocenit to, že on vysál auto (protože se na ty drobky už prostě NEŠLO dívat) a nebo konečně přišrouboval tu padající nástěnku...  

Těch příkladů, kdy se s muži nesejdeme, bych mohla uvádět donekonečna a pořád bych měla co psát. Vidím to dnes a denně a věřím, že spousta z vás se v něm najde...stejně jako já, když jsem čerpala dnes ráno inspiraci u kamarádky a odpoledne u sebe.
Ale! I když si na ty naše chlapy stěžujeme, kolikrát nás štvou, kolikrát nám kvůli nim vytrysknou slzy a kolikrát se kvůli nim nervujeme...stejně nám to za to stojí! Protože prostě s nima to je kolikrát o držku...ale bez nich by bylo ještě hůř.